Žebrák

   Farář náhle přerušil své kázání. A zaposlouchal se stejně jako lidé v kostele do té neznámé hudby. Na okamžik. Na malou chvíli. A potom pokračoval. Mluvil hezky jako každý rok…

   Když byla vánoční mše u konce, ještě se tu a tam vytvářely hloučky sousedů, aby si vzájemně popřáli. Když vycházeli z kostela, žebrák tam již nebyl. Spatřili pouze prázdné místo a pár vyšlapaných stop. Všichni
spěchali do svých vyhřátých domovů, protože se již začínalo šeřit. A cestou si tiše prozpěvovali melodii, která se jim vybavovala kdoví odkud…